Ztrácí se ve skalách, do hlubin vtéká,
až se zas objeví, už je z ní řeka.
Bývala malá a teď je velká,
pod zemí nabrala moudrosti světa.

Jen tma a chlad ji v ceste vítá,
v lesích kde vyvěrá, bývala bitva.
Na hvězdy nevidí, dělí je země,
je totiž v podsvětí a to je temné.

REF:
Pád – do říše Velese voda tě odnese,
třást – se strachem bez dechu nehledáš útěchu,
sám – v hlubinách bez času zůstáváš v úžasu,
hnán – že světlo na dosah kousíček před sebou máš.

Zdá se být ztracená, je to jen klam,
ona zas vyvěrá, jen o kus dál.
Dlouhý boj se skálou, vyhrála časem,
na svět se dostala pod jiným jménem.

Neboj se člověče, nic není marné,
i voda ztracená své světlo najde.
Odraz se ode dna, ke slunci vzhlédni,
takhle svět funguje, ode dne ke dni.