Tam, kam se podíváš, zrádná je mlha bílá,
nástrahy nevnímáš, pěšinou kráčíš dál.
Když soumrak podzimní, svá křídla rozevírá,
máš přání poslední, tajemný příběh znát.

Stín v zádech v nesnázích, poutníka strachem vítá,
dál oběť provází, šílenství začíná.
Ke křížku přicházíš, tvá chvíle, ruce pálí,
nad svícen zavěsíš, obereg slovanský.

REF:
Temný kříž padá, k zemi se kácí,
když kletba dávná, sílu svou ztrácí.
Před tebou jasná, postava září
a slova moudrá, paměť jí vrací.